Dnes?

    Někdy není správný čas na slova, 

někdy mne nenapadnou, 

tak jen tak koukám znova a znova

na stránku prázdnou.

Někdy mne napadne rým

a zase jej zapomenu.

Však on se jen skryje, vím,

a vynoří se znovu.

Nemusí to býti zítra, 

i když se snažím,

někdy se dívám do jitra

a právě po něm bažím.

Zdálo se mi, že to je rým,

který tu ještě nebyl,

snad proto se skryl, 

že na sebe se zlobím.

Musím se  zasmát.

Proč se mám na sebe zlobit?

Slova nechám roztát

a chci se do peřin  vnořit.

Ráno je moudřejší večera,

a vše se projasní

a i když je zmačkaná kučera, 

nový rým si vysním.

Napadne mne jich možná tucet, 

když se nebudu nutit,

když spánek ťuká na dveře, 

není třeba se trápit.

Zítra!!!