Prohledat tento blog

středa 16. května 2018

Co odpovědělo vnitřní dítě


CO ODPOVĚDĚLO VNITŘNÍ DÍTĚ


Vnitřní dítě doplakalo,                                                  
vesele se na mne smálo.
Ty jsi máma, jak má být,
když mě umíš potěšit.


Pohladit něžnýma rukama,                               
                       
necítím se už být sama.
Slova Tvá mne konejší,
nejsi máma včerejší.

I když tátu nemáme
a samy dvě si zvykáme,
nebojím se už ničeho,
žít chci naplno, jdu do toho.

Odhodíme  všechny  strachy,
věřit budeme na zázraky.
Všechno, co si přejeme,
mít opravdu budeme.

Tady nejde o věci zdejší,
chceme víc, být šťastné  a veselejší.
Ty jsi řekla, tak to bude.
Věřím tomu, však to půjde.

Text a foto:  Danuše

Žádné komentáře:

Okomentovat