Jsem
jako loď na mělčině
Jsem
jako loď, ale nyní jsem uvízla na mělčině.
Ztratila
jsem sílu a rychlost.
A
Vítr šeptá: „Uvolni se a naber vítr do plachet, jen dýchej.
Uvolni
kotvu z chaluh, zbav se stresu, strachu a obav, jen dýchej.
Odpočiň
si, buď trpělivá, jen dýchej.“
A
Matka Země mi podává chléb.
A
Voda mě občerství.
A
Oheň rozhoří můj plamínek.
Na
obzoru vidím svůj přístav. Cítím jej svým srdcem.
A
nevadí, že dopluji později, hlavně že pluji a pluji správným směrem.
Je
to jen jeden z přístavů na mé Cestě, ale na každý z nich se tolik
těším :-)
Text a foto: Danuše
Žádné komentáře:
Okomentovat